Čajovna Chajovna

Olga Buciová

V předešlém článku jsme Vás informovali o probíhajících přípravách místnosti v japonském stylu. S potěšením můžeme ohlásit, že dílo je dokonáno a nový salónek se bude postupně začleňovat do provozu. S ohledem na tématické uzpůsobení navazující na tradiční čajovnu se zde bude také „stolovat“ specifickým způsobem. Můžete očekávat speciální menu se zvláštním sortimentem a výběrem čajů.
Strohá a jednoduchá podoba japonského interiéru je ovlivněná zenovou estetikou, pro kterou je čistota forem odrazem ustáleného stavu mysli. Samotné tvarosloví místnosti by tedy mělo přítomné osobě pomoci k vytěsnění běžných denních starostí a naladit ji do stavu tichého rozjímání blížícího se meditaci. Vše by mělo být zachováno v co největší čistotě a organizováno k co nepraktičtějšímu způsobu využití.
Vzhledem k omezeným prostorovým možnostem se nepodařilo dokonale napodobit architektonické schéma klasického čajového pavilonu, základní a nejtypičtější prvky tu však dozajista nechybí.
„Malé pódium“ zastupuje původní funkci vstupní předsíňky a převlékárny. Hosté si zde vyzují boty a nahradí je bílými ponožkami „tabi“, ve kterých se po místnosti pohybují. Rovněž si zde odloží svršky a všechny věci, které nebudou v průběhu obřadu potřebovat.
K samotnému sezení je připravena plocha velkého vyvýšeného pódia. Původní rohože „tatami“ jsou doplněny o pohodlné polštáře, nezbytné k přiměřeně pohodlnému posedu.
Již slavný čajový mistr z šestnáctého století, Sen Rikjú, vyžadoval pro přípravu čaje dvě věci: dřevěné uhlí na uvaření vody a květiny. Potvrdil tak mimořádnou důležitost kultivovaného prostředí, jež by mělo zahrnovat květinovou výzdobu či kaligrafii. K tomuto účelu slouží „tokonoma“, menší výklenek, ve kterém je dekorace aranžována (podobně jako občerstvení k čaji se tato výzdoba mění společně se střídajícími se sezónami ročních období). Své pevné umístění tu má i konev na vaření vody, jako symbolický pozůstatek ohniště.
Japonský čajový obřad, „Čanóju“, je velmi konzervativní záležitostí. Tento rituál vypovídá mnoho o mentalitě japonské kultury. Příprava i celá ceremonie se řídí závazným postupem a přísnou etiketou. Podává se u něj práškový zelený čaj rozšlehaný v horké vodě (matcha) a sladké zákusky. Cílem všech souvislých a na sebe navazujících úkonů je ve speciálně uzpůsobeném prostoru utvořit hluboké duchovní sepjetí mezi hostem a hostitelem. To vše v těsné vazbě na přírodu, která je stejně jako člověk podřízena neutuchajícímu toku času. S jeho průběhem a pravidly Vás detailněji seznámíme v jednom z příštích příspěvků.

Použitá literatura: Sóšicu Sen, „Čadó, japonská cesta čaje“, Pragma 1999